Ekologická produkce - definice a cíle

Hlavním posláním ekologické produkce je zavádět takové sysémy hospodaření, které mají minimální dopad na životní prostředí. Základními rysy jsou: zákaz používání pesticidů a umělých hnojiv, komplexnost pohledu na agroekosystém, důraz na kvalitu potravin.

Pro ekologickou produkci (EP) či ekologické zemědělství nalezneme řadu synonym, jež více či méně znamenají totéž, a používány jsou poměrně liberálně. Kromě EP se setkáme s bioprodukcí, ekoprodukcí, biozemědělstvím, organickým zemědělstvím, s organickou produkcí. V respektovaných zahraničních zdrojích (např. IFOAM) jsou upřednostňovány poslední 2 uvedené termíny, které pocházejí z anglických spojení "organic agriculture", "organic farming" a "organic production". V názvu "organický" je asi více vystižen jeden ze stěžejních principů EP - péče o půdu. U nás je v běžné komunikaci spíš vžit termín "ekologická produkce", event. zkratky "eko" a "bio".
Ekologické zemědělství je takový způsob hospodaření, který bere ohled na přírodní trofické vztahy a umožňuje tak produkovat vysoce kvalitní a hodnotné potraviny. Není zde povoleno používání průmyslových hnojiv, syntetických pesticidů, herbicidů, růstových regulátorů a geneticky modifikovaných organismů. Jeho prioritou je tedy kvalita, nikoli kvantita produkce. Je založené na zásadách etičtějšího přístupu vůči chovaným zvířatům, ochrany životního prostředí, šetření neobnovitelných zdrojů, ochraně zdraví populace, udržení biodiverzity (rozmanitosti rostlinných a živočišných druhů), ale i na udržení zaměstnanosti v zemědělství a na venkově. Ekologické zemědělství je jedním z prostředků trvale udržitelného rozvoje a od roku 1994 integrováno do zemědělské politiky EU.
Velký důraz je kladen na přirozenou půdní úrodnost a zdravou půdu. Předpokládá se, že v půdním horizontu se odehrává řada procesů ovlivňujících zdravotní stav a odolnost rostlin. Další prioritou je druhová pestrost organismů v prostředí, kde se zemědělská činnost uskutečňuje. Mnoho problémů v ochraně může zčásti nebo i zcela řešit dostatečně rozvinutá entomofauna, bohatá na přirozené nepřátele škůdců. Přesto jsou přímé zásahy nezbytné - alespoň v ovocných výsadbách se bez nich většinou neobejdeme, pokud je cílem vypěstovat kvalitní ovoce. Používat však lze výhradně produkty a postupy, které nejsou v rozporu s posláním ekologického zemědělství, tj. biopreparáty a přípravky na přírodní bázi. Jejich účinnost však nebývá vždy tak razantní jako u jejich chemických protějšků, takže ošetření vyžadují větší pečlivost, někdy i vyšší frekvenci postřiků. Většinou musíme s určitými ztrátami kvantity i kvality (vzhledu) počítat, avšak při dobré péči a špičkové technologii lze dosáhnout i výsledků srovnatelných s integrovanou nebo konvenční produkcí.

Ekologická produkce ve světě

V souvislosti s rozvojem pěstitelských technologií, především metod ochrany šetrných k životnímu prostředí, se zlepšuje produkční potenciál ekologických sadů. Podíl těchto výsadeb, stejně jako zájem o bioprodukci roste.

Počátky ekologického pěstování ovoce v zahraničí spadají do období přibližně před 20 lety. Snahu v té době pokrývalo jen několik pěstitelů pokoušejících se amatérsky a bez potřebných znalostí o ekologickou produkci ovoce. Zároveň se tímto tématem zabývalo jen velmi málo výzkumníků.
Řadu klíčových problémů se však od té doby podařilo vyřešit a v současné době jsou farmáři lépe vybaveni technikou, účinnějšími biologickými přípravky pro ochranu rostlin a také mají k dispozici více informačních zdrojů. Přestože ekologická produkce se rozvíjí velmi progresivně a tato forma pěstování ovoce získává stále více příznivců, nebylo by seriózní zakrývat existenci problémů. Tato "bílá místa" jsou systematicky řešena v rámci řady výzkumných projektů a na některé odpovědi budou muset ještě pěstitelé chvilku počkat.
I přes to je zformulována vize pro strategii výzkumu do roku 2025. V rámci ní je hlavní důraz kladen na:

posílení ekologické produkce v souvislosti s regionální ekonomikou

rozvoj komunikace mezi pěstiteli a spotřebiteli,

podporu agroturistiky,

vyzdvižení původu ekologických potravin v daných regionech,

zlepšení informovanosti farmářů zaměřených na formy hospodaření ohleduplné k životnímu prostředí.

Nejvýznamnější organizací, která celosvětově zastřešuje organickou produkci je International Federation of Organic Agriculture Movements (IFOAM), dále FiBL International a další. IFOAM v současné době zahrnuje 750 členských organizací ve 116 zemích.

Ekologická produkce v České republice

V mnoha ohledech je třeba konstatovat, že ekologické pěstování ovoce ČR má za celosvětovým vývojem zpoždění. Nyní se nachází ve stádiu, v jakém byly okolní vyspělé země cca před 20 lety.

V posledních letech však u nás došlo v souvislosti s dotačními tituly k významnému nárůstu ekologických sadů. Zvýšený zájem o ekologické pěstování je sice pozitivní jev, ale chybí mechanismy, které by vedly nejen k růstu ploch, ale i kvality a objemu produkce. Pokud přísun dotací skončí, nebo bude výrazně redukován či změní-li se jeho struktura, hrozí nebezpečí, že stávající systém nebude životaschopný. Ekologické (organické) zemědělství nemůže být založeno jen na profitu z dotací, ale jde mimo jiné také o životní styl, postoj a úhel pohledu na svět okolo nás, vztah k přírodě a sobě samotným. Plnění produkční role je však i u ekologických sadů základní podmínkou pro jejich "trvalé udržitelnosti". Naše současná ekologická produkce ovoce má sice ve srovnání produkcí integrovanou význam minoritní, ale situace se může v souladu s vývojem v zahraničí a s přísunem informací v dohledné době změnit.
Zásadní otázkou, která v ekologických sadech bude muset být urychleně řešena, je zvládnutí pěstitelských technologií tak, abychom mohli hovořit o skutečné organické "produkci". Je třeba zpracovat metodiky, seznam a způsob použití přípravků a zpřístupnit řadu dalších informací. Sadaře, kteří budou mít o tento způsob pěstování zájem, čeká zvládnutí některých úkolů, jako je osvojení nových přípravků a přístupů v ochraně a agrotechnice. Pozitivní příklady rozvoje solidní organické produkce v zahraničí, slibné výsledky výzkumu, stejně jako úspěšné pokusy některých našich sadařů některé prvky organického pěstování uskutečňovat, jsou však velmi cenným povzbuzením do blízké budoucnosti.

Nejvýznamnější organizací, která v ČR nyní zastřešuje ekologické pěstitele, je PRO-BIO. Produkce (netýká se je ovoce), pokud má být certifikována jako Bio, podléhá kontrolním mechanismům (KEZ, Biokont CZ). ) Informace o ekozemědělství lze nalézt v řadě dalších zdrojů, z nichž jmenujme agronavigator.cz, bioinstitut.cz, BIO-INFO, bio.cz, LEA, Countrylife, biopotraviny.cz aj.

[Zpět na začátek stránky]