Seminář v Brně 17.8. 2017
Rozvoj ekologického ovocnářství v České republice stagnuje
a pěstitelé zařazují do ekologického režimu spíše starší
a často i extenzivní výsadby. Drtivá většina produkce z těchto sadů
pak končí na zpracování (mošty, pyré, atp.) a kvalitního
stolního ovoce v kvalitě bio se u nás vypěstuje poskrovnu. Celkové reputaci ekologických sadů velmi ublížil špatně nastavený
dotační systém, kdy se v sadech místo ovoce "sklízely" spíše snadno získané peníze.
Proto, aby vývoj nabral lepší trend,
vznikl na Ministerstvu zemědělství návrh projektu "Ukázkový ekologický sad". Cílem projektu je založení modelového sadu
hospodařícího v režimu certifikovaného ekologického zemědělství v nejvyšší produkční intenzitě, která je v současné době
v českém ovocnářství dosahována. Hlavní smysl projektu spočívá v demonstraci možnosti intenzivní ekologické produkce jablek
v podmínkách České republiky. Řešitelem projektu je firma
BIOCONT LABORATORY spol. s r.o. ve spolupráci s
Ovocnářským družstvem Brno
a Biofarmou Skřeněř . Od letošního roku se v Brně hospodaří na 6 hektarech intenzivní 4 leté výsadby odrůdy Gala v režimu EZ.
Na pozemku Biofarmy Skřeněř vzniká zcela nový sad a letos jsou aktuálně vysázeny 2 ha odrůdy Santana. Projekt je prozatím
na tři roky s předpokladem, že poté budou obě výsadby obhospodařovány ekologicky. V návaznosti na tento projekt proběhl dne 17.8.2017 v Brně seminář, kde se účastníci seznámili s průběhem jeho řešení v letošní sezóně. Velmi zajímavá byla i přednáška rakouského poradce Karla Waltla, především část věnovaná uplatnění produkce ekologického ovoce na rakouském trhu. Jedním z postřehů, které K. Waltl zmínil je potřeba vytvoření platformy pro odbyt bioovoce v ČR. Druhá část semináře proběhla přímo ve zvolené výsadbě ve Starém Lískovci, kde byla k vidění kvalitní tržní jablka odrůdy Gala vypěstovaná dle regulí ekologického zemědělství. Věříme, že tato praktická ukázka byla a bude stimulem pro ovocnáře, kteří uvažují o hospodaření v režimu EZ.
Aktuálně se připravuje podrobnější publikace, kde se budou čtenáři moci detailněji seznámit s projektem "Ukázkový ekologický sad". Článek by měl vyjít do konce roku v některém z ovocnářských periodik. (V. Psota)
K. WALTL: Ekologické ovocnářství v Rakousku - vývoj a aktuální situace.
V. PSOTA:Ukázkový ekologický sad.
Fotodokumentace ze semináře:
www.biosad.rajce.idnes.cz
Seminář v Tetčicích 10.3.2015
Prezentace ze semináře:
Vávra, V.: Aktuální sortiment odrůd jádrovin vhodných pro EZ >>
Musilová T.: Situace a novinky v dotační podpoře ekol. ovocnářství >>
Litschmann,T.: Program RIMpro velký pomocník pro ovocnáře >>
Pekár, S: Biologická ochrana v zimě >>
Exkurze do oblasti Bodensee
V parných letních dnech 17. – 19. července 2014 se vypravila skupina ovocnářů z Moravy a Čech a dalších zájemců na
poznávací cestu na jih Německa.
Zájezd se uskutečnil pod záštitou občanského sdružení Biosad ve spolupráci s firmami Voen a Biofa. Cílem cesty, kterou perfektně zorganizoval a připravil
Radek Vávra, byla návštěva ovocnářských podniků v okolí Bodamského jezera. Program byl věnován jak podnikům hospodařícím ekologicky, tak
i těm v integrovaném režimu. Po několika hodinách strávených v autobuse jsme zastavili v rodinné firmě Haug ve vesnici Schönau na předměstí města Lindau. V
malebné krajině okolo Bodamského jezera Claudius a Janine Haugovi pěstují na 7 hektarech vinnou révu a na 10 hektarech jabloně
.... Kompletní reportáž ze zájezdu najdete zde >>
Fotografie jsou k dispozici na http://biosad.rajce.idnes.cz
Polní den v Dolanech
Dolany, 14.8.2014. Necelé dvě desítky zájemců o dění v ochraně ovoce se ve čtvrtek 14.8. sešla v areálu ovocnářského střediska ZD Dolany.
Nižší počet účastníků zcela vynahradila příjemná a otevřená atmosféra s množstvím diskuzních témat, včetně aktuální situace kolem odbytu ovoce. Organizátory
polního den byli Václav Psota (Biocont Laboratory) a Radka Zeinerová (ZD Dolany). Hlavním cílem setkání byla prezentace poloprovozních pokusů s přípravkem Alginure
ve výsadbách odrůdy Golden Delicious, kde v loňském roce byly problémy se strupovitostí. Zařazení Alginure do systému ochrany viditelně snížilo napadení ...
Celou reportáž ze semináře včetně dalších informací a zpráv najdete v 1. vydání bulletinu Biosadu >>
Prezentace ze semináře:
V. Psota: Den v sadu >>
V Falta: Co je nového v ochraně sadů.. >>
Seminář v Dětenicích
17. 4 - 19.4. 2013
se v Dětenicích u Jičína konal seminář na téma "Ekologické intenzivní sady - zakládání, péče a ochrana".
Lektorem byl Andreas Haseli (FiBL - Forschunginstitute fur biologischen Landbau, Švýcarsko). Ve třídenním přednáškovém maratonu bylo možno v netradičním
prostředí středověké krčmy vstřebat průřez celým ekologickým ovocnářstvím - od zakládání výsadeb přes výběr odrůd až po detaily
v ochraně. Pozornost byla věnována také výživě a péči o půdu; nastíněna byla i podpopra biodiverzity sadů. Jelikož mnoho informací bylo reálné ve vyhrazeném čase podat pouze obecněji,
musel přednášející průběžně reagovat na dotazy z publika. Excelentně byly zpracovány např. peckoviny, zařazené do semináře třetí přednáškový den.
Posluchači, jichž se na semináři pořádaném Bioinstitutem sešlo víc než 5 desítek, měli možnost nahlédnout nejen do kuchyně
místní restaurace, ale také švýcarského ekologického ovocnářství. Účastníci semináře obdrží výukové
materiály v českém překladu.
Zájezd do Rakouska 2012
Exkurze do Rakouska se zdařila. 21.8.- 22.8. 2012 vyráží po 6. hodině ranníz Brna
minibus s necelou dvacítkou výletníků do jižního Rakouska. Cílem výpravy je návštěva několika ovocných farem ve Štýrsku. Průvodcem je Claudia Freiding a také Karl Waltl ze Štýrské agrární komory,
kteří zde působí jako poradci; překlad jakož i organizaci celého zájezdu vzal na své triko Martin Bagar. S mírným zpožděním dorážíme do Gleisdorfu, který je nejen výchozím bodem
pro další cestu, ale také sídlem zmíněné Landwirtschaftskammer a místem setkání s průvodci. Nejprve jsme přijati ovocnářem Christofem Krispelem (www.koegerlhof.com), jenž hospodaří v IPM režimu
na cca 15 ha a kromě péče o sady se také věnuje zpracování ovoce na originální mošty a mimo jiné produkuje i překvapivě chutné jablečné víno. Pan Krispel sděluje celou řadu podrobností o svém podniku a pěstování a problémech, jež řeší. Na 80% výměry jsou jablka, dále hrušně, meruňky.
Při hustotě stromů 3500-400 ks/ha sklízeň dosahuje přibližně 50 t konzumních jablek. Obtíže činí např. pear decline (zřejmě spojená s výskytem mer), vzhledem k častým srážkám také strupovitost; naopak obaleč jablečný
nebo vlnatka krvavá nejsou takovým problémem. Frekvence postřiků činí 22-25 zásahů/rok. Výhledově vidí p. Krispel problém v omezování výskytu reziduí vyplývajícím ze strany obchodních řetězců.
Druhou navštíveno farmou byly ekologické sady Johanna Trummera.
Pan Trummer hospodaří na 8 hektarech, z toho 7 ha představují
jabloně, zbytek hrušně. "Ekologicky" začal hospodařit až v roce 2007. Ze sortimentu jabloní pěstuje odrůdy Pinova, Arlet, Gala, Idared a Topaz (0,5 ha),
z hrušní odrůdy Wiliamsova a Boskova. Všechny plochy výsadeb jsou opatřeny sítěmi proti kroupám a kapkovou závlahou. Výsadby jsou vybaveny též horní
závlahou nad koruny stromů. Ve výsadbách používá mechanizaci pro regulaci plevelů v příkmenných pásech, stroje na probírku květů a řez korun stromů.
K regulaci plevelů používá ovocnář diskové plečky s talíři nastavitelnými do všech úhlů. Střídá diskovou plečku, která přihrnuje zeminu ke stromkům a
plečku odhrnující zeminu. Ošetření příkmenných pásů provádí v každé druhé řadě z důvodu podpory benefičních organismů. S mechanickou regulací plevelů je p. Trummer
spokojen více než s donedávna používanými herbicidy. Ovocnář dosahuje produkce ve výši obvykle 30 - 35 t/ha, se závlahou až 40 - 50 t/ha tržních jablek s
80 % v 1. jakostní třídě a 10 - 20 % ve 2. třídě. Cena produkce závisí na kvalitě, v IP jsou ceny v rozpětí 0,35 - 0,45 EUR, v organické produkci
0,65 - 0,75 EUR za jeden kilogram. V ekologické produkci jsou vyšší náklady na pěstování s nižšími výnosy asi o 1/3. V ochraně proti strupovitosti používá měď,
síru, polisulfid vápenatý a Vitisan. Polysulfid je aplikován též pomocí nadkorunní závlahy, což je systém používaný řadou dalších ekologických ovocnářů...
Na závěr jen pár postřehů
vyplývající z výše uvedených i dalších návštěv: Jak IPM, tak ekologické pěstování je v Rakousku
založeno na intenzitě a velké hustotě stromů na 1 ha. Svou fyziognomií a celkovým dojmem se EP a IPM sady nelišily. V prvních byla možná méně posekána tráva a občas nějaký plevílek v příkmeném pásu.
Což ale není na závadu, poněvadž rozumný výskyt řady plevelných druhů zvyšuje diverzitu přirozených nepřátel.
Nutností ve většině sadů jsou sítě proti kroupám, často se používá i protimrazová nadkorunní závlaha sloužící např. i k aplikacím polysulfidu. V sadech, které jsme procházeli, nebyla viditelná poškození strupovitostí či padlím, a to ani
na citlivých odrůdách v ekologických výsadbách. Někde se objevují problémy s podkopníčkem spirálovým, ale zatím nejde o závažná napadení. Úspěšnost systému
ochrany i celé technologie pěstování spočívá jednak v dlouholetých zkušenostech, dobře propracovaném a fungujícím informačním servisu, ale určitě také v pořádku,
který je patrný na každém kroku. 
Klíčová je včasnost zásahů, jež se vyplácí třeba u mšic a dalších skupin škůdců. Menší plocha rodinných farem, zpravidla ne nad 10 ha, umožňuje věnovat sadům maximální péči po celou sezónu. Významným faktorem je
také vybavení vhodnou mechanizací a také bytostná a po mnoho generací vytvářená propojenost ovocnářství s regionem. To znamená, že spolehlivě a na partnerské bázi fungují odbytová družstva i zájem o místní produkty,
pěstitelé mají přístup k různým substrátům, které využívají při hnojení ekologických sadů, atd. Nicméně se domnívám, že i rakouští pěstitelé by i u nás
mohli vidět řadu věcí, za které se není třeba stydět. Některé problémy přetrvávají ne vinou ovocnářů, ale proto, že naše krajina v jejím sociálním kontextu utrpěla řadu ran.
Doufejme, že se většinu z nich podaří postupně zhojit.
zaznamenal V.F.
Další postřehy z exkurze budou v dohledné době zveřejněny v časopise Zahradnictví.
Obrázky ze zájezdu viz
fotogalerie
Konference v Nitře
5.9. - 6.9.2012 se konala na Slovensku konference o ochraně rostlin.
Tradiční "mezinárodní" Česká a slovenská konference o ochraně rostlin
po devíti letech opět zamířila do Nitry (přívlastek "mezinárodní" je v uvozovkách, neboť většina účastníků je zpravidla tvořena z Čechů a Slováků). I když tento typ akcí není zástupci praxe navštěvován,
a je spíše určen pro výzkumníky, studenty a pracovníky státní správy, nakonec jsme se rozhodli s dalšími kolegy (na fotografii Kamil Holý a František Kocourek z VÚRV) na Slovensko vyrazit
a odprezentovat některé novější výsledky z pokusů věnovaných ochraně sadů. "Za" Biosad se
této akce fyzicky zúčastnili: M. Bagar, V. Psota a V. Falta jako autoři či spoluautoři několika přednášek či posterů. Doufejme,
že příspěvky byly obohacením programu a aspoň někoho z přítomných zaujaly.
Příspěvky:
Kamil Holý a kol. - Vliv kvetoucích rostlin na biodiverzitu hmyzu v jabloňovém sadu
Václav Psota, Martin Bagar - Ochrana proti nesytce jabloňové metodou dezorientace
Vladan Falta a kol. - Quassia amara v ochraně sadů
Úvod do sezóny v Tetčicích
15.3.2012 se opět v Tetčicích u Rosic uskutečnil seminář. I přesto, že sezóna díky teplému počasí již k tomuto datu začala, o účast na semináři byl zájem.
V programu byla tradičně zařazena
témata z ochrany. Kromě obsáhlé přednášky Ing. Ackermanna věnované patogenům jsme se snažili zaměřit na některé
oblasti, kde dosud nejsou k dispozici uspokojivá řešení a nebo se je nedaří uplatňovat. Sem můžeme zařadit mery na hrušních, vlnatku krvavou a další témata.
Tradičně byl prostor věnován možnostem ochrany proti klíčovým škůdcům a patogenům v ekologickém ovocnářství. Po ukončení semináře se konala Valná hromada občanského sdružení Biosad.
Přednášky:
V. Falta - Ochrana proti vybraným škůdcům v sadech.
Seminář v Tetčicích
13.12.2011 se v Tetčicích u Rosic v hotelu U Crlíků konal poslední letošní seminář pro ovocnáře.
V tématickém zaměření tradičně převažovaly problémy ochrany,
ať už v ekologickém nebo integrovaném pěstování ovoce. Účast hostů ze zahraničí byla určitě přínosem a inspirací do další práce. Podnětné bylo otevření otázky týkající
se výživy sadů - snad se do budoucna podaří celému tématu věnovat více pozornosti.
V krátkém čase, který byl pro seminář vymezen, však nebylo možné vše prodiskutovat. Takže nezbývá, než se
těšit na další příležitosti k podobným setkáním. Zde jsou k dispozici pdf verze přednášek:
Bassanetti, C., CBC, Itálie - Situace v Italském ovocnářství. Aktuální trendy v použití MD. Nové produkty v monitoringu škůdců.
Maier, A., Andermatt, Švýcarsko (prezentoval V. Psota) - Situace ve Švýcarském ovocnářství. Nové virové produkty na obaleče jablečného a další obaleče.
Hartl, W. Bioinstitut Austria, Rakousko - Dynamika pohybu živin v půdě. Možnosti zlepšení výživy v integrovaném a ekologickém ovocnářství. Poznámka: k dispozici je příspěvek prezentovaný na semináři Vinoenvi konaném 3.-4.11. 2011 v Mikulově.
M. Bagar - Nové poznatky v nechemické ochraně sadů: část 1 - houbové choroby
M. Bagar - Nové poznatky v nechemické ochraně sadů: část 2 - fungicidní pokusy
M. Bagar - Nové poznatky v nechemické ochraně sadů: část 3 - živočišní škůdci
V. Falta - Signalizace ochrany proti CP v roce 2011 (nebylo odprezentováno)
Seminář v Kobylí
23.3.2011 se ve středisku v Kobylí uskutečnil seminář zaměřený na vybraná témata z ekologického pěstování ovoce, především z oblasti ochrany.
Vzhledem k nastupujícímu jaru byly v době konání semináře velmi aktuálním tématem provádění zásahů proti škůdcům či patogenům vyskytujícím se v úvodu sezóny. Některé aplikace, jako např. ošetření broskvoní proti kadeřavosti, již proběhly, ale většina problémů v ochraně je před námi. Řadu informací, které zazněly na semináři, proto budou moci pěstitelé v příštích dnech a týdnech bezprostředně využít. Jednotlivé prezentace jsou k dispozici ke stažení v pdf verzi:
P. Ackermann - Ochrana proti houbovým chorobám v ekologických sadech
V. Falta - Ochrana proti škůdcům - zahájení sezóny
M. Bagar - Přípravky na ochranu v ekologickém a integrovaném pěstování ovoce
S. Boček - Agrotechnika a výživa v ekologickém ovocnářství
Zaznamenal VF
Seminář v Modřicích
7.12.2010 se v motorestu v Modřicích uskutečnil již tradiční seminář zaměřený na problémy ochrany. Mimořádný zájem ovocnářů především vyplýval z plánované přednášky K. Waltla z Rakouska.
Ani nepříznivé počasí a komplikace v dopravě nezabránily zájemcům o seminář zcela naplnit přednáškový sál motorestu v Modřicích.
K rekordní účasti přispěla především přednáška hosta ze zahraničí (K. Waltl, Rakousko). Posluchači měli možnost vyslechnout řadu zajímavých
informací nejen z oblasti ochrany, ale byli také seznámeni se situací v ovocnářství u našich jižních sousedů. Celková plocha výsadeb
v Rakousku je nyní 12 200 ha a počet podniků činí 4000 ha. Z toho vyplývá, že průměrná výměra jednotlivých farem se pohybuje okolo 3ha
přičemž 10 ha je v daných podmínkách uváděno jako hraniční hodnota, kde je možné se uživit pouze ovocnářstvím. Více než polovina sadů (67%)
je koncentrována v jihovýchodním regionu země (Steiermark). I když nikoho asi nepřekvapí, že nejrozšířenějším ovocným druhem jsou jabloně (7200 ha), skladba ostatních plodin je velmi zajímavá. Za zmínku stojí především jahody (1300 ha) a
z našeho pohledu trochu exotický černý bez (1200 ha) pěstovaný za účelem výroby potravinářských barviv. U ostatních plodin se plochy pohybují mezi 200 a 600 ha.
80 % ploch je pod sítěmi, což je v této alpské zemi nutností. Zbývajících 20% sadů není chráněno z technických důvodů (svahovitost nebo nevhodný tvar plochy).
V rámci organizační struktury zahrnující Obstbauverband (obdoba OU), O.P.ST. (Obst Partner Steiermark),
Land Steiermark ,
Landwirtschaftskammer Stmk. je
angažováno cca 10 osob profesně zaměřených na poradenství. V režimu bio je nyní zahrnuto cca 1700 ha (14% sadů), z čehož v rámci celkové plochy jednotlivých plodin činí podíl bioprodukce u konzumních jablek 11%, u konzumních hrušek 30%, podíl třešní a višní je 9,5%, meruněk 11,5%,broskví 19%, švestkek 6%, lískových ořechů a kaštanů 93%. U většiny plodin je patrný vzrůstající nebo stabilní (meruňky) trend směrem k bioprodukci. Výjimku tvoří klesající trend u třešní a višní díky nedostatku účinných prostředků v ochraně proti vrtuli třešňové. V doporučení odrůd jablek pro Bio není dle O.P.ST. zcela jednoznačně akcentována rezistence ke strupovitosti, ale brány v úvahu i další vlastnosti (např. citlivost ke skládkovým chorobám a jiným patogenům). Doporučení je následující: Topaz, Gala, Golden D., Braeburn; dále: Arlet, Idared, Jonagold, Pinova.
Z odborných témat zaměřených na konkrétní problémy ochrany byl největší prostor věnován klíčovým houbovým chorobám. I když principy vázané na bionomii patogenů platí samozřejmě i v našich sadech, jsou v Rakousku některé detaily v technologii ochrany odlišné a více precizovány. Jako příklad můžeme uvést strupovitost, kde je kladen větší důraz na preventivní opatření (odstraňování či podpora dekompozice listů jako infekčního zdroje). Svá specifika má používání fungicidů pro biorežim, jako jsou Mycosin, Vitisan, polysulficidická + elementární síra, Cu a také další přípravky (vodní sklo, draselné mýdlo), zejména zařazení těchto přípravků v systému ochrany. Podrobnosti týkající se daného tématu jsou svým rozsahem nad rámec tohoto příspěvku, připravováno je však jejich přehledné zpracování do tisku, metodik a prezentace na dalších seminářích či v rámci webu.
Ustavující valná hromada o.s. BioSad
Bezprostředně po ukončení semináře v Modřicích se uskutečnila avízovaná ustavující valná hromada občanského sdružení BioSad, ve kterém je aktuálně evidováno 22 členů. Proběhla volba předsednictva a předsedy sdružení; dále byly podány návrhy týkající se některých korekcí v současných stanovách a naplánována příští valná hromada (konec února, Skalský Dvůr). Zde bude především sestaven plán činnosti pro nejbližší období.Zaznamenal: VF
Ruzyně - 11.11.2010
11.11.2010 se uskutečnil seminář, jehož pořadatelem byl Výzkumný ústav rostinné výroby, v.v.i. Cílem setkání bylo rozvinutí diskuze o ekologizaci současné integrované produkce a o rozvoji organické produkce.
Zhruba 45 účastníků semináře mělo příležitost seznámit se s řadou zajímavostí z oblasti integrovaného a organického
pěstování ovoce. V úvodním slovu, kterého se ujal ředitel pořadatelské instituce, prof. F. Kocourek, kromě jiného zazněly i závažné informace týkající se
financování současného výzkumu a rozvoje instituce. Zavedený bodový způsob hodnocení výzkumu (tzv. systém RIV) přinesl v
konečném důsledku spíš negativa a celý systém bude nutné přehodnotit tak, aby se mohl pružněji uskutečňovat transfer
výsledků výzkumu do praxe. Pro budoucnost zemědělského výzkumu je naopak pozitivní zprávou, že v příštích letech zůstane zachována možnost
financování projektů ze zdrojů NAZV. Zmíněna byla potřeba ekologizace ovocnářství v souladu s moderními zahraničními trendy.
Naléhavost situace v ekologickém pěstování ovoce, zejména ve vztahu k dotacím, zdůraznil ve svém vystoupení vedoucí
Oddělení ekologického zemědělství MZe ČR, Ing. Jan Gallas.
Většina výměry ekologických sadů v ČR totiž neslouží k produkčním účelům, což bude nutné v blízké budoucnosti změnit.
K posílení ekonomického potenciálu těchto výsadeb se jako zásadní krok jeví zavádění efektivních pěstebních technologií schopných produkovat kvalitní ovoce.
V tomto směru bylo možno čerpat inspiraci v průběhu přednášky Johannese Kiefera z firmy BIOFA AG zaměřené na systémy ochrany ovoce
v ekologickém režimu pěstování v Německu a v dalších evropských zemích. Další příspěvky, převážně v režii pracovníků VÚRV, byly zaměřeny na vybraná témata integrované
i biologické ochrany sadů. Podrobnosti najdete v jednotlivých prezentacích v pdf formátu:
V. Falta - Úvod
J. Kiefer - BIOFA AG
M. Bagar - Biodiverzita sadů
J. Stará - CpGV
J. Lukáš - pilatka j.
J. Korba - E. amylovora
R. Pavela - "Rock-efekt"
K. Holý - užitečné organismy
